Napadlo nejmíň sněhu za posledních 10-15 let a projevilo se to hned už druhém dubnovém týdnu, kdy sitřuace vypadala jako o měsíc později jiných sezon.Severní konec zcela sevřeného Stodertalského údolí Totes Gebirge věstil nějaký ten sníh, tak jsem vyrazil. Polední výstup od parkoviště Baumschlagerreith v 750m až po první sníh v 1500m byl s lyžákama na ruksaku a plnou ski-polní dost utrpení.

Zato kulisa divokých hor dolomit-vápencového typu všude kolem a bez jediného živáčka bere dech. Na Alpské poměry dosti nevídaná věc už v 850m vlivem mikroklimatu sevřených hor začíná růst kosodřevina.

Romantický dřevěný Popenalm v 1050m je ideálním místem pro svačinku. Po strmém začátečním výšvihu se dostávám traverzem pod skálou do neznačeného údolí Sigistal konečně nasazuji v 1450m pásy a výstupuji do sedla Sigistalhoehe v 1950m a odtud kousek na Kl. Brieglesberg.

Je to absolutní klasika pro zkušené skialpinisty.

Sjezd si patřičně vychutnávám s co nejvíce obloučky. Zbytek odpoledne chytám slunko a pohodu u almu a vydávám se zpět.